Co když v dávných časech na obloze nebyly žádné hvězdy. Co když hvězdy nejsou tím, za co je považujeme, co když jsme to my v jiném příběhu? Co když jejich svit, který dopadá na Zem, je záře našich křídel, duší, […]
Slova se řítí z hlavy do telefonu a cítím, že i ze srdce. Dotýkají se mne, rozesmívají, virtuálně to jiskří. Usmívám se jak “měsíček na hnoji”, když si je čtu a věřím jim. Mám pocit, že ten člověk na druhý straně je […]
Mám takový celý týden v dojetí. Jedno těhotenství za druhým. V mé milé rodině, má milá kolegyně a dnes měla má Barunka přechodový rituál, ceremonii, oslavu, slávu či jak to chcete nazvat, zkrátka z Báří předškoláčka se stal budoucí školáček. […]
Zrodila se ze smíchu Tančí s ptáky za úsvitu Žije v krajině svého božství Slunce čechrá její vlasy Každé ráno se probouzí do lásky a něhy Je víla v tomhle světě, kde příroda je v zapomnění Kde se zapomíná žít […]
Čekám, až přijedeš. Těším se, až se nebudeš ptát: “Mohu přijet?” Ty nepřicházíš, i když můžeš přijít kdykoliv. Proč stále čekám, proč stále očekávám, že se něco stane. Konečně se otevřou dveře a on přijde a jmenuje se Zázrak.
Stále mi to nedochází a velmi těžce chápe, když odchází lidé do světla moc brzo. Ti, co si přejí žít a milují život, rozdávají radost a vysílají krásnou energii na všechny strany. Proč mají zrovna oni určeno, že už splnili co […]
Už tři roky jedu stále stejnou cestou a nedávno, kdy jsem se na tu cestu vrátila, přemýšlela jsem o tom, kolik jsem toho na té cestě prožila. Zřícenina tam stojí stále a já jsem se někdy jako ta zřícenina cítila, někdy jako pevná […]
Ptám se: Proč stále pracuju v korporaci, když mám být někým, kým nejsem. Proč jsou lidi do sebe zamilovaný jen na začátku a pak už to tam není. Proč se zamilovanost vrací, když se ten druhý ztrácí anebo úplně ztratil. […]
V práci mám úžasného kolegu, nejenom, že mi připomíná tátu, ale je neuvěřitelně vtipnej. Pracuju v energetickém týmu Energetiků, stále si říkám, že jsem tam dobře a on nás nazývá “parta nejvyššího elektrického napětí”. No a mě říká “Krásná vílo”. […]
Vlaju ve větru, jsem na rozcestí, jdu po duze života, který má tolik barev. Po červené – život plný lásky, po oranžové – život uzemněný, po žluté – život ve světle, po zelené – život šťavnatý, probuzený, po modré – život v nekonečnu […]
“Jsem žena, která je sama sobě životem, ve které žije láska a světlo…”
Miluju život se vším co mi přináší a díky zkušenostem a samotné mé cestě cítím, že JSEM. Život je pohyb a i my nejsme stejní. Žijeme na vrcholcích i v údolích. V údolí nacházíme sílu, něco změnit, pracovat na sobě a být více u sebe – vědomě a v lásce .