Mám takový celý týden v dojetí. Jedno těhotenství za druhým. V mé milé rodině, má milá kolegyně a dnes měla má Barunka přechodový rituál, ceremonii, oslavu, slávu či jak to chcete nazvat, zkrátka z Báří předškoláčka se stal budoucí školáček. Prošla sluneční branou, dostala šerpu se sluníčkem a paní ředitelka jí popřála hodně štěstí do další její životní cesty a já jsem bulela jako želva. Světe, fakt takový školky existujou. Je to školka U Sluncové a takovou školku bych přála všem dětem na světě. Děti tam září, chodí tam rády, nikdo je nestraší peklem či bubákama. Ale každý den na ně září svojí krásnou energií paní učitelky, které září proto, protože mají úžasnou šéfovou paní ředitelku a dělají svojí práci srdcem. Do tý školky, chodí fajn děti, které mají fajn rodiče a je nám tam všem moc dobře. A tak mně se slzou v oku nic jiného nezbývá, než se nadechnout a říct si, že něco krásnýho končí a něco krásnýho začíná.
top of page
bottom of page
Bình luận