Někdy trvá déle, než uzraje v srdci rozhodnutí někoho nebo něco pustit. Když pak člověk pustí, vesmír pochopí a začne kouzlit. Vykouzlil mi nedávno krásné setkání s člověkem, který je z druhé strany zeměkoule, se kterým jsem se potkala „náhodou“. Mladý člověk – muž se starou duší. Po setkání s ním jsem měla pocit, že mi narostly křídla, že jeho slova byly nesmírným bohatstvím a potravou pro mou duši a že setkání s ním mi mělo přinést toto poselství pro můj život. „ Člověk není nikdy sám. Když něco opustí v srdci, dává prostor novému, aby mohlo začít“. Vesmír tomu porozumí, přeje a posílá dál. Je krásné opouštět v lásce, bez negativních emocí a tak, že je všechno v pořádku. Tímto úžasným setkáním se mi připomnělo, že je všechno propojené a že je všechno v pohybu, že jsme všichni spolu na této krásné planetě. Děkuji vesmíru, že tímto způsobem nám vyjadřuje, jak nás miluje…
top of page
bottom of page
Comments