V dnešním světě je pro nás těžký se zastavit, odpočívat, relaxovat, regenerovat. Díky Pavlovi Kolářovi a jeho knize Labyrint pohybu, jsem víc pochopila, že odpočinek je nezbytně důležitý zařadit do života, že je velký rozdíl mezi relaxací a regenerací, že odpočinek je pro každého úplně něco jiného a že každý z nás potřebuje odpočinek, tzv. "ušitý na míru".
Jsou mezi námi lidé, kteří jedou na výkon a odpočívají sportem, OK - fajn. Pohyb odbourává psychickou zátěž, ale nemůže odbourat tu fyzickou. Fyzickou zátěží se člověk dostává z každodenního stereotypu, přichází na jiné myšlenky - ale v tomto případě jde o REGENERACI, nikoliv RELAXACI. Relaxace znamená: "zastavení se, uvolnění se, zklidnění se, jak říká Pavel Kolář odborněji - uvolnění svalového a psychického napětí a také, že každé adekvátní vychýlení organismu potřebuje adekvátní regenerační proces.
Pojďme se podívat na našeho známého "STRES". Hodně stresu - špatně, ale malá míra stresu je nezbytná, protože bez něho bychom se s určitými zátěžemi nedokázali vyrovnat. Se stresem se vyrovnáváme podvědomě, ale také se s ním musíme naučit zacházet. Jak všichni víme, přemíra stresu ovlivňuje naše zdraví. Působí na imunitní systém, nervový i hormonální. Bez stresu se neobejdeme, ale abychom ho byli schopni snášet znovu a znovu, roky ve vysoké míře, musíme ho vyrovnat odpočinkem a to je NUTNÉ SE NAUČIT.
ROVNOVÁHA je totiž předpokladem dobrého tělesného a duševního zdraví!
A co se máme vlastně naučit? Vnímat sami sebe, naše tělo, všímat si, jestli jedeme pod stresem anebo jestli se cítíme dobře, jestli jsme ráno FRESH anebo bez energie. To jsou všechno indikátory, které je třeba vnímat. Většinou totiž nejde o to, kolik toho naodpočíváme, ale jakou formou.
Máme dva typy únavy: Akutní: tady stačí se o víkendu vyspat. A únavu chronickou - na tu není vhodný pasivní odpočinek, že si lehnu, ale že organismu dopřeju lehkou metabolickou zátěž: např. lehký pohybový program - jako je plavání, procházka + psychické zatížení: např. četba něčeho co nás baví anebo psaní, čím odpočívám já :-) anebo malování či jiné činnosti :-) Zkrátka měli bychom mít emočně pozitivní nabitý program. Rozumíte mi :-)
A POZOR! Volí ten, kdo je ve stresu :-), přání zbytku rodiny by mělo jít stranou. :-)
A co mi udělalo radost! Lidé, co jsou pozitivně naladění, co tzv. září, tak mají stresuprostou duši. Zkrátka lidé co si věří, co mají sebedůvěru ve vlastní schopnosti - self-efficasy, žijí život radostně a naplno, tak mají v krevní plazmě vyšší koncentraci opiodních peptidů, nebo-li vyrábějí si vlastní drogu. Není to úžasný?!
Relaxace není o tom nic nedělat, je to odpoutání a zklidnění a k tomu nám slouží různé metody, které můžeme praktikovat, jako je např. meditace. U té chronické únavy je RELAXACE naprosto zásadní a je důležitější než fyzické cvičení.
Navodit hlubokou relaxaci je stejně obtížné, jako naučit se dobře tenis. Všechno to chce trénink. Podstatou dobré relaxace je číst sám sebe a dobře dýchat. Zkrátka dostat se do jiného stereotypu např. odjet na chalupu a jít do lesa. Někdy stačí i 10 min mikro spánek anebo 15min se naprosto uvolnit v křesle.
Abychom žili kvalitní dlouhý život, tak nám opravdu nezbývá nic jiného, než se to chtít naučit.
A jak říká Pavel Kolář. "Mít dobré přátelé, znamená, že se jen tak z něčeho nezhroutíme a dobré pivo k tomu prostě patří" :-)
A já bych dodala, Všechno o čem vám ve svých článcích ze srdce píšu - život v lásce a světle!
Comments